Nutriční psychologie. Pojem, nad kterým někteří lidé nevěřícně kroutí hlavou, další však vědí přesně na co slouží. Odborníci totiž přesvědčují, že existují potraviny, které dokáží odstranit splín a vykouzlit úsměv na tváři. Jak tedy fungují?

Výkyvy nálad dokáží pořádně potrápit

Ačkoli některé dámy mohou připisovat tyto prudké změny menstruaci nebo klimakteriu, důvod tohoto stavu se může skrývat v úplně jiném problému. Připisuje se také stresu, nedostatku spánku, vztahovým problémům či nadměrné fyzické aktivitě. Kromě těchto faktorů však často ovlivňuje psychický stav i životospráva. Vědci označují vztah diety a duševního zdraví jako nutriční (výživová) psychologie. Věří totiž, že výběr správného jídla dokáže na jedné straně zlepšit a na straně druhé i výrazně zhoršit náladu člověka.

Studie překvapují výsledky

Výzkum z loňského roku poukazuje na skutečnost, že mnozí lidé dosahují vyšší míru pohody konzumací ovoce a zeleniny. Hovoří dokonce o emocionální pohodě, pro kterou jsou typické minimálně přechody do stavů hněvu či agresivity. Starší studie naopak upozorňuje na to, že mlsání na rychlém občerstvení se pojí krátkodobě s povzbuzením mysli, přičemž pak rychle přechází do deprese. Každý kdo si občas pochutná na zpracovaných potravinách, smažených sýrech, obložených houskách a bramborových hranolkách by měl jíst více potravin s obsahem omega-3 mastnými kyselinami. Jde o látky, které jsou známé pod lidovější označením zdravé tuky. Skládají se z látek, které se nacházejí zejména v ořeších a mořských mastných rybách. Podle výzkumů prokazatelně zmírňují depresivní nálady.

Co tak „kombo“ vitamínů?

Podobně povzbudivě ovlivňuje lidskou psychiku i kombinace kyseliny listové a vitamínu B12. První zmiňovaná látka je známá zejména těhotným ženám, protože je potřebná na správný vývin mozku. Její úloha se však nekončí jen u ochraně plodu. Působí preventivně proti vzniku úzkostných stavů a ​​zhoršené, pochmurné náladě. Pokud se ke kyselině listové přidá vitamín B12, úspěch v podobě veselé mysli je na světě. Zmíněná stopová živina je velmi důležitá při předcházení anémií. Jde o stav známý spíše pod označením „chudokrevnost“. Způsobuje ho buď nedostatek vitaminu B12 nebo minerální látky železa. Klasickým příznakem anémie je únava, která přerůstá nejen do fyzické, ale i do duševní nepohody.

Dobrou zprávou je, že lepší náladu zajistí i často používaný vitamín D. Tento druh mikroživiny chrání nejen před koronavirus, ale i proti výkyvům nálad a depresi. Odborníci upozorňují, že nedostatek „déčka“ se s spojuje v 8 – 14% nárůstem deprese a až s 50% počtem sebevražd. I když před asi před deseti lety málokdo připisoval velký význam vztahu potravin a duševních poruch, současné výzkumy říkají pravý opak. Obecně je známo, že náladu dokáže na chvíli zlepšit konzumace cukru. Přestože o dobrém pocitu a blaženosti svědčí tváře lidí, kteří si například pochutnávají na zmrzlině či zákuscích, zmíněný dobrý pocit má však jen krátké trvání. Nadměrné jedení cukru totiž v lidském těle zvyšuje hladinu hormonu inzulínu, který má na starosti právě zpracování této látky. Do těla se ho však v jistém okamžiku uvolní takové velké množství, že dochází k rychlému poklesu glukózy, jednoduchého cukru v krvi. Výsledkem takového mlsání je tak nejen prudký propad do špatné nálady, ale navíc se k ní přidružuje i zívání a nadměrná únava.

když zúrime

Podrážděnou náladu má na svědomí nejen časté pochutnávanie si na sladkostech, ale například i hladovění. Zatímco po jídle s vysokým obsahem cukru se můžeme cítit malátné a nepřítomně, po dlouhodobém hladovění jsme naopak podráždění, mrzutí a někdy až agresivní. Nutriční psychologie přesvědčuje, že duševní pohodu také zlepšují potraviny bohaté na vlákninu, proteiny, antioxidanty, probiotika a esenciální mastné kyseliny. Bohatým zdrojem vlákniny jsou celozrnné potraviny jako takzvaná natural rýže, pečivo či ovesné vločky. Zdrojem proteinů je například libové maso z ryb či drůbeže. Antioxidanty se zase nacházejí ve velkém množství v bobulovitého ovoci a semínkách rostlin. Probiotika najdeme v zakysaných mléčných výrobcích a jiných fermentovaných potravinách. Výzkumy naznačují, že zdraví střev souvisí is lepším psychickým zdravím. Přidávání probiotik do stravy zvyšuje hladinu serotoninu, který známe jako hormon štěstí.